|
|
The music of the Armenian Hymnal: the Tntesean corpus
Utidjian, Haig ; Daněk, Petr (vedoucí práce) ; Kindler, Evžen (oponent) ; Troelsgaard, Christian Viggo (oponent)
- Haig Utidjian V této disertační práci si klademe za cíl objasnit a co nejpřesvědčivějším způsobem také popsat postupy, které Ełia Tntesean (1834-1881) používal při pořádání a redakci své verze melodií arménského hymnáře. Zároveň se pokoušíme vyložit jeho úsilí v kontextu dalších snah o zaznamenávání melodií arménských hymnů v Limōnčeanově systému hudebního zápisu v Cařihradu devatenáctého století, tedy v době, kdy již byla středověká neumatická notace do značné míry nesrozumitelná. Náš přístup zahrnuje vzájemné porovnání Tnteseanových muzikologických textů a pedagogických publikací s jeho transkripcemi v západní notaci a jeho zralejší realizací melodií hymnů v Limōnčeanově systému (publikováno posmrtně v roce 1934). Tyto informační zdroje pro nás představují koherentní korpus, jehož jednotlivé komponenty jsou vzájemně provázány. Porovnání s jinými hymnáři ze stejného období, prozkoumání paralel se sousední praxí osmanských makamů, terénní práce s přežívajícími zbytky ústní tradice a kritické studium Tnteseanových spisů a transkripcí nám umožňují objasnit aspekty notace a provozovací praxe. Zároveň nás vedou i k odkrytí jemného vývoje estetiky tohoto hudebního projevu. Navíc podrobná analýza Tnteseanova korpusu nám umožňuje řešit i zásadní otázky týkající se způsobu, jakým byly středověké neumy...
|
|
|
Dobytí Konstantinopole v roce 1204 a 1453
Hartl, Josef ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Cílem mé bakalářské diplomové práce je komparace dobytí Konstantinopole latinskými vojsky čtvrté křížové výpravy roku 1204 a osmanskými Turky v roce 1453. Oba tyto mezníky v dějinách Byzance znamenaly pro říši velikou katastrofu a jejich následky měly dalekosáhlý dopad na všechny struktury byzantské společnosti. Konstantinopol - politické, duchovní a kulturní centrum Byzance - díky svému monumentálnímu hradebnímu systému odolala mnoha pokusům o dobytí a právě tato skutečnost musí nutně vyvolat otázku, proč právě v těchto dvou případech její obrana selhala. V této práci jsem se snažil rozebrat oba pády města v širším kontextu a komparovat je nejen z vojenského a strategického hlediska, kde jsou rozdíly mezi těmito událostmi zcela evidentní. Křižácké vojsko, které v roce 1204 dobylo Konstantinopol, se v žádném případě nemohlo měřit s obrovskou a silně disciplinovanou armádou osmanského sultána Mehmeda II. Soustředil jsem se také na motiv oblehatelů a jejich chování k Rhómájům. S obecně známým stereotypem, že latinové znamenali pro Konstantinopol ve všech ohledech daleko větší katastrofu než osmanští Turci, by se dalo polemizovat. Nejnovější poznatky současných historiků tento obecný názor vyvrací a poukazují především na fakt, že křižáci Byzanc nezničili, kdežto úspěšný útok Mehmeda II. na...
|
host ::
RSS.